Když se v roce 1881 poprvé objevil na veřejnosti první prototyp žárovky s wolframovým vláknem, lidé jásali. Byli nadšení z neuvěřitelných technických možností průtoku elektrického proudu spotřebičem, v tomto případě veřejným osvětlením. Thomas Alva Edison nechal zhotovit v dílnách koncovku žárovek se závitem půlkruhového profilu, který se dobře šroubuje i bez přítomnosti nářadí, a legendární závit E27 byl na světě.
Lidé nemají rádi příliš velké změny naráz
Lidská psychika je neprobádanou oblastí i pro zkušeného psychologa, přesto se mnozí z nich shodují na jednoznačném faktu: Lidé neradi doznávají radikálních změn v příliš krátkém čase. Jestliže je toho zkrátka na nás moc najednou, stáváme se dezorientovanými, namísto pozvolného navykání přichází chaos, nadbytek informací, které nezvládneme v krátkém čase zpracovat.
V souvislosti s tím se naštěstí ve světě osvětlovací techniky potýkali i výrobci, kteří se shodli na vývoji nových typů žárovek. Začali je totiž vyrábět s tím notoricky známým edisonovým závitem E27, který zná bezpečně snad každý. Přitom si o něm můžete přečíst některé zajímavé úvahy, které jej považují za přežitek a údajně mu dokonce hrozí „vyhynutí“. Můžete být klidní, nehrozí. V poklidu můžeme nakupovat žárovky s touto koncovkou i nadále a budeme vědět, že nám do lustru pasovat budou v každém případě.
Nic nenasvědčuje tomu, že by se naráz změnila celá strategie a všechny lustry, lampičky a další svítidla by musela být nahrazena novým modelem, třeba trojúhelníkovou svorkou. Nesmrtelný závit E27 přežívá dál a možná přežije i vás. Podobně je na tom E14, to je totiž koncepčně shodný typ, pouze s menším průměrem 14 mm, který mnozí z vás znají pod zlidovělým termínem „miňonka nebo mignonka“.
S edisonovým závitem se dnes můžete setkat i v dalších typech koncovek, nejsou však běžně využívané laickou veřejností a znají je především odborníci. Jsou to např. E10 pro některé malé svítilny, E5,5 pro malé kontrolky – žárovičky, E40 výbojky hovorově známé pod názvem „goliáš“ a E33 keramické pojistky.